Nový politický vězeň Hajdukov a další zprávy nejen z běloruských věznic

Prezidentský kandidát ve volbách v. roce 2010, ještě
nedávno politický vězeň a nyní exulant Andrej Sannikau.

Po delší odmlce přicházíme s aktualizací novinek o Lukašenkových vězních. 

Bývalý prezidentský kandidát Andrej Sannikau, propuštěný v dubnu 2012, emigroval v srpnu do Velké Británie, kde získal politický azyl. V Bělorusku zůstává jeho manželka Irina Khalip odsouzená v květnu 2011 ke 2 letům domácího vězení a pětiletý syn Danik. Oba mají zákaz opustit Minsk. Aliaksandr Atroščenkau, který byl propuštěn v roce 2011, odjel za hranice. Společně s rodinou jsou ve Varšavě. Po Zmitru Bandarenkovi (ve vězení absolvoval operaci páteře, propuštěn také v dubnu 2012, toho času v Polsku) jsou to další dva významní opoziční politici, kteří opustili Bělorusko. Všichni uvádějí stejný důvod: V Bělorusku jim hrozilo opětovné uvěznění (popisují, co se dělo), a tak usoudili, že za hranicemi budou své zemi užitečnější, než za mřížemi. Andrej Sannikau řekl v rozhovoru pro charter97.org: „Nebylo to pro mě vůbec jednoduché rozhodnutí, ale neměl jsem v podstatě na vybranou – druhou možností bylo jen znovu podstupovat ponižování a mučení v kriminále anebo být zticha a mlčet jako beránek. Zůstávám i nadále běloruským politikem a budu pokračovat v šíření pravdy o situaci v mojí zemi a ve snaze o dosažení demokracie v Bělorusku.“

 Spíše než agentem CIA byl ve skutečnosti Andrej

Hajdukov režimu trnem v oku kvůli distribuci samizdatu.

V listopadu byl ve Vitebsku zatčen Andrej Hajdukov (23 let) a obviněn z vlastizrady (údajná spolupráce se špionážními službami USA). Vyučený zámečník, místopředseda občanského sdružení "Svaz mladých intelektuálů" a člen strany Běloruská křesťanská demokracie v jedné osobě byl prý zatčen ve chvíli, kdy zřizoval mrtvou schránku pro předávání tajných informací. Podle tohoto obvinění mu hrozí 7-15 let vězení. Nakonec se ukázalo, že byl zatčen v momentě, kdy nesl tištěné kopie Charty 97, což jsou samizdatové noviny vydávané běloruskými aktivisty, které čerpají zprávy z nezávislých internetových serverů (charter97.org, belsat.eu aj.). Hajdukov je ve vazbě držen již více než čtyři měsíce, za celou dobu nebyla povolena návštěva rodičů (přestože ve vazbě na ní má nárok). Teprve 6. března se mohl setkat se svým advokátem, který však „vzhledem k probíhajícímu vyšetřování bezpečnostně citlivého případu“ nemohl nic konkrétního prozradit. Máme Andrejovu adresu do vězení, můžete mu napsat dopis a dát tak jemu i jeho věznitelům najevo, že se o něm ví! O dalším vývoji v Andrejově případu vás budeme informovat.

Zmicer Daškievič

Dne 30. 10. proběhl další soud s vězněm Zmitrem Daškievičem, který byl nově odsouzen za údajné hrubé porušování řádu kolonie k odsezení zbytku trestu v uzavřené věznici. Není to bohužel ojedinělý případ tohoto typu - krátce na to se totéž přihodilo i Mikalaji Dziadkovi (odsouzen za „opakované porušování řádu pracovního tábora“ do uzavřeného vězení dne 4.12.) a stejným způsobem byly již dříve zpřísněny tresty Mikalajavi Autuchovičavi, Mikalajavi Statkievičavi a Jauhenu Vaskovičovi. V klasickém vězení jsou podstatně horší podmínky než v koloniích (pracovních táborech): Tvrdší zacházení, zima v celách, horší strava. Krom toho jsou spoluvězni nezřídkakdy opravdu „ostří hoši“ - vrazi a jiní kriminálníci. Vězni bydlí v malých celách, jednou denně je vodí na hodinu "na procházku" na vězeňský dvorek 5x2 metry, nemají práci, na celách mají jen rádio s jednou státní stanicí. Jednou ročně mají povoleno krátké setkání s příbuznými a jednou ročně mohou dostat potravinový balíček do 2 kg váhy. Někteří (jako např. Zmicer Daškievič) jsou v cele sami, takže třeba i týdny bez možnosti s někým prohodit slovo. Jedná se o cílevědomou snahu režimu zvýšit psychický nátlak na vězně a donutit je tím k sepsání žádosti o prezidentskou milost. Je pravděpodobné, že se podobný vývoj bude opakovat i případě dalších vězňů. 

Dne 26. 12. 2012 se se ve věznici v Hrodně odehrála svatba Nasti Palažanky a Zmicera Daškieviče. Obřad trval 5 minut a dalších 5 minut mohli být spolu, než Zmitra odvedli. Důvod tohoto vězeňského sňatku je spíše pragmatický - oba ho chápou jako nutné razítko, které jim umožní se alespoň takto omezeně vídat. Opravdová svatba je čeká až po Zmicerově propouštění na svobodu. Tento nový fakt znamená to, že třikrát za rok může Nasta Zmitra ve věznici navštívit a dvě hodiny si s ním povídat přes sklo (bez příbuzenského vztahu na to nemá vůbec nárok). V pracovním táboře by Zmicer měl nárok na tři dny společně strávené ve vězeňském "hotelu". 

Další dobrou zprávou je propuštění politického vězně Vasila Parfiankou. 9. února mu skončil trest a byl propuštěn v řádném termínu. Připomínáme, že Vasil byl odsouzen po prezidentských volbách v r. 2010 na 4 roky, po 7 měsících byl propuštěn, ale nedali mu pokoj. Uvalili na něj tzv. "preventivní dohled" a za jeho údajné porušení ho vloni znovu odsoudili na půl roku pracovního tábora. Po propuštění Vasil děkoval za stovky dopisů, které dostával z mnoha míst - vysloveně jmenoval i Českou republiku. 

Ales Bialiacki

Občanskoprávní aktivista a zakladatel organizace Vjasna, které byla nedávno zkonfiskována kancelář, Aleś Bialiacki byl na sklonku roku 2012 taktéž označen za „permanentního narušitele vězeňského řádu“ a v únoru letošního roku mu byly pro následujících 6 měsíců zakázány veškeré návštěvy. Manželku tak uvidí až v srpnu. 

Mikalaj Autuchtovič v listopadu 2012 psal, že dostává mnoho dopisů a stěží na ně zvládá odpovídat. Je velice vděčný za podporu, které se mu dostává. 7. ledna také oslavil své padesátiny. Dle svých vlastních slov je ve věznici v Grodně umístěn ve velice těsné cele, kde se dá stěží udělat pár kroků a potýká se s nedostatkem základních léků. Přesto všechno se prý veterán afghánské války zatím těší celkem dobré kondici. 

Adresy vězňů jsou aktuální. Prosíme Vás, udělejte si čas a napište jim! Psát můžete klidně i v češtině. Jakkoli je to možná neosobní, lze napsat na počítači jeden univerzální dopis a jen změnit oslovení a poslat to samé všem vězňům. Na kýženém účinku - tj. aby vězni dostávali co možná nejvíce dopisů k nelibosti jejich věznitelů, to nic nezmění. Ale samozřejmě osobní psaní je ještě lepší! 

Od nás je to prozatím vše. Brzy jsme tu s novými zprávami, kde se mj. zaměříme na ostatní vězně, které jsme dnes opomněli zmínit!

zdroje: charter97.org, belsat.eu a vlastní